Historie

Bájný Fénix povstal z popela, Píšťany z bahna

Necelých sedm kilometrů na západ od Litoměřic na pravém břehu Labe najdeme na mapě České republiky Píšťany, nevelkou ves, jejíž počátky sahají do XI. Století. První zmínka o tvrzi je učiněna v zakládací listině litoměřické kapituly za vlády Spytihněva II. z roku 1057 pod jménem Peschaz a další zmínka je v listině vydané v roce 1218 králem Přemyslem Otakarem I. kterou kapitule při kostele sv. Štěpána v Litoměřicích potvrzuje držení statků a majetků. Píšťany jsou ale nepochybně starší a zřejmě měly souvislost s někdejším brodem přes řeku Labe. Vedle kapitulního majetku byly ve vsi také statky litoměřických měšťanů, kteří o ně ve XIII. a XIV. Století vedli řadů sporů. Další část vsi byla v držení kapituly při pražském chrámu svatého Víta až do roku 1356. Poté patřila pánům z Pardubic. Na konci XIV. století se ves dostala do držení pánům z Ronova, kteří zde vystavěli tvrz. V období husitských válek došlo k velkým změnám v držení majetku, zejména církevního. Píšťany rozdrobené mezi několik vlastníků se nakonec 1543 jako celek dostaly do vlastnictví města Litoměřice. Litoměřice přišly o velkou část městského majetku v roce 1547, kdy jim byl za účast v protihabsburském povstání konfiskován a Píšťany byly prodány Oldřichovi Dubanskému z Duban. Ten je však roku 1558 odprodal zpět Litoměřicím. V držení tohoto města byla ves s výjimkou období 1621-1628 až do roku 1850, kdy zrušenou vrchnostenskou správu nahradila správa státní. Jméno obce má původ v písku s významem „ Ves obyvatel písků či místa písčitého.“ Pojmenování vesnice zcela koresponduje s polohou, protože zde byl v minulosti těžen kvalitní písek velice intenzivně a ve velkém množství. Díky tomu se dnes Píšťany rozkládají na břehu velkého jezera.